Podle novely zákona o pomoci v hmotné nouzi účinné od 1. června 2017 mohou obce vymezit tzv. oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů, které následně, po zveřejnění a vypořádání připomínek vlastníků dotčených nemovitostí, znamenají „stopku“ pro výplatu dávky pomoci v hmotné nouzi – doplatku na bydlení – pro nově uzavírané právní tituly k bytu, ubytovacímu zařízení nebo jinému než obytnému prostoru. Zákon zmiňuje i roli orgánů sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), ovšem ne tak, jak jsme toho v několika obcích bohužel svědky.

svl_kvh

Kdy je ochrana dětí ještě ochranou?

Obce v samostatné působnosti (prostřednictvím rady nebo zastupitelstva) žádají obecní úřady o vydání opatření obecné povahy, kterými takové oblasti mohou být vymezeny. Obecní úřad, pokud důvodem vymezení „zón bez doplatků“ má být nepříznivý vliv nežádoucích jevů na děti, musí dle zákona o pomoci v hmotné nouzi požádat o stanovisko OSPOD působící při obecním úřadu obcí s rozšířenou působností.

§ 33d odst. 2 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi

„Pověřený obecní úřad projedná návrh opatření obecné povahy … s obecním úřadem obce s rozšířenou působností jako orgánem sociálně-právní ochrany dětí, má-li být opatření obecné povahy vydáno z důvodu zvýšeného výskytu nepříznivých vlivů působících na děti.“

OSPOD nicméně nemá možnost takové stanovisko odpovědně vydat, neboť by bylo v rozporu se základními principy sociálně-právní ochrany dětí. Sledování případného nepříznivého vlivu prostředí na dítě je součástí vyhodnocování potřeb dítěte, ze kterého je sestaven podpůrný plán pro dítě a rodinu. Pokud jsou v širším okolí dítěte shledána rizika, je rodičům v první řadě poskytováno poradenství a zprostředkována odborná pomoc. Je třeba si uvědomit, že mnoho rodin žije v místech, na která se dostaly vlivem okolností (např. nepříznivá finanční situace), nejedná se o jejich dobrovolnou volbu a mají dobrý potenciál zajistit dostatečnou péči a ochranu dítěte.

§ 10 odst. 3 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí

„Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen                                                                        a) sledovat nepříznivé vlivy působící na děti a zjišťovat příčiny jejich vzniku,                                          b) činit opatření k omezování působení nepříznivých vlivů na děti.“

Vzhledem k tomu, že nepřiznání sociální dávky umožňující rodině pokrytí nákladů na bydlení rozhodně není ve vztahu k dítěti podpůrným opatřením, není zřejmé, na základě jakých pravomocí a nakolik odůvodnitelně by OSPOD mohl či měl vydat stanovisko relevantní k rozhodnutí o vymezení území „škodlivého“ pro děti pro účely výplaty dávek pomoci v hmotné nouzi.

OSPOD vždy na straně dětí! V sociálně vyloučených lokalitách stejně jako jinde.

OSPOD má ze zákona priority svého postupu ve vztahu k ohroženým dětem přesně dány. Pokud nastane situace ohrožení dítěte, přijímá v první řadě opatření na ochranu dítěte a k poskytnutí pomoci rodičům. Podílem na vymezování ulic, domů nebo jednotlivých vchodů, kam nadále nemají být vypláceny doplatky na bydlení, by se OSPOD dostal do rozporu s úkolem, jímž je primárně ochrana dítěte a jeho zdárného vývoje v rodině, ať už bydlí kdekoli. 

Rodiny, které se potýkají s nevyhovujícím bydlením, OSPOD podporuje v nalezení odpovídajícího bydlení, v úpravě podmínek bydlení stávajícího (zlepšení vybavení, zařízení, hygieny, apod.) nebo ve zprostředkování služeb na podporu bydlení. Pomoc je rodině poskytována celou škálou opatření, z nichž přednost mají ta, která zabezpečí řádnou výchovu a příznivý vývoj dítěte v jeho rodinném prostředí.

OSPOD je oprávněn sociálně-právní ochranu zahájit pouze v případě, že provedením komplexního vyhodnocení situace dítěte identifikuje ohrožení dítěte. V ostatních případech zprostředkuje dítěti a/nebo rodině navazující odborné služby. Bydlení rodiny a její širší okolí je jen jednou z více než 15 kategorií potřeb dítěte, které je OSPOD povinen vyhodnotit, aby identifikoval možné ohrožení dítěte a zahájil intervenci.

Bytové podmínky nejsou dle občanského zákoníku přípustným důvodem pro přijetí opatření represivního charakteru. OSPOD nemá pravomoc rodičům dítěte „přikazovat“, kde má rodina bydlet. Bytovou situaci rodiny může ovlivnit především poskytováním poradenství a zprostředkováním služeb (doprovázení), které by rodině umožnily nalézt vhodnější formu bydlení, může iniciovat řešení otázky bydlení na úrovni obce, v rámci komunitního plánování, apod.

Zapojení OSPOD do procesu zakazování doplatků je diskutabilní až nepatřičné

Pokud je dítě ohroženo například týráním, zneužíváním nebo zanedbáváním, jde o projev snížených rodičovských kompetencí, které nemají přímou vazbu na lokalitu, kde rodina bydlí. Je pravděpodobné, že se tyto „sociálně nežádoucí jevy“ budou dít i v jiném místě, kam se rodina případně odstěhuje. Pro týrané dítě může být nejvíce ohrožující jeho vlastní domácnost, i když se nachází v luxusní čtvrti. Intenzivní setkání s nepříznivými jevy způsobenými prostředím paradoxně zažívají i děti umístěné do ústavní výchovy, která je má naopak chránit.

Počet dětí a rodin sledovaných ze strany OSPOD nevypovídá nic o příčinách nepříznivých jevů. Může úzce souviset též s kvalitou práce s ohroženými dětmi a rodinami, dostupností služeb, bytovou a bezpečnostní politikou obce apod. Frekvence návštěv OSPOD v rodině není v žádném případě ukazatelem míry ohrožení dítěte. Jde zde zpravidla o podporu, doprovázení a přímou práci s rodinou. Důvodem návštěv může být například rozvodový spor nebo zprostředkování náhradní rodinné péče. I soudně stanovený dohled nad rodinou je zacílen na odstranění příčin ohrožení dítěte a jeho důvody nemusí nijak souviset s prostředím, v němž rodina žije.

Činnost OSPOD směřující k omezení materiálního zabezpečení rodiny dle zákona o pomoci v hmotné nouzi tedy může být v rozporu se zákonem o sociálně-právní ochraně dětí. OSPOD vydávající stanovisko vedoucí ke ztrátě nároku rodin na dávku hmotné nouze v určité vymezené oblasti, tím může aktivně přispívat ke zhoršení materiální situace rodiny, případně i ke ztrátě bydlení. Nerozvážné uvedení „čísel“ vyjadřujících počet intervencí v určité oblasti může vést k přímému ohrožení zdravého vývoje, života a bezpečí dětí.

Závěr

OSPOD svým vkladem do opatření obecné povahy přispívá k odejmutí doplatku na bydlení chudým rodinám v případě prodloužení smluv, přestěhování o kus dál, nebo rovnou k jeho nepřiznání po nastěhování na určitou adresu. Odejmutí dávky může samo o sobě mít na vývoj dětí horší vliv, než dosavadní život rodin v podstandardním bydlení. Děti potřebují především domov s rodiči a sourozenci, možná ne v blahobytu, ale beze strachu z rozdělení rodiny. To je podstatnější, než vyhovění apetitu lokálních politiků zalíbit se občanům rázným zakročením proti „obchodu s chudobou“. Nezbývá než doufat, že OSPODy vědí, na čí straně stojí.

Kristýna Jůzová Kotalová

Stanoviska k sociálně nežádoucím jevům – prubířský kámen postoje OSPOD k dětem