Od začátku listopadu začala ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) v poslanecké sněmovně a v médiích odkrývat, jak bude vypadat revize sociálních dávek, kterou se v prosinci chystá předložit na vládu. Uvažuje se o sblížení podmínek pro přiznávání příspěvku na bydlení (nově s možností kontrol úřadu práce přímo doma) a doplatku na bydlení (nově jen do kvalitních prostor). Ve hře je také podmínění pobírání dávek řádnou školní docházkou dětí, což už platí, ale má nově platit pro obě dávky na bydlení. Vehementně je prosazováno snížení pěstounských dávek pro prarodiče o třetinu a evergreenem je podmínění sociálních dávek „aktivitou“, ať už se tím myslí spolupráce se sociálními pracovníky nebo, častěji, aktivní hledání zaměstnání v případě nezaměstnaných.
Neaktivní nejí a nebydlí
Pojďme se podívat na poslední zmíněnou novinku, respektive novinku jen pro ty, kdo ještě nezaznamenali, že povinnost být aktivní je už od roku 2007, společně s povinností posílat děti do školy, základním předpokladem pro získání nároku na všechny dávky pomoci v hmotné nouzi, tedy na příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení i mimořádnou okamžitou pomoc. Ministerstvu práce, poslancům a zástupcům obcí to ale evidentně nestačí, a tak se snaží povinnost aktivity neustále „vylepšovat“.
Specialitou letošní dávkové revize je záměr podmínit výplatu obou dávek na bydlení, tedy i příspěvku na bydlení vypláceného do běžného nájemního bydlení, tím, že děti z dané rodiny řádně chodí do školy. Pokud se tak stane, pak matka na rodičovské dovolené bydlící v bytě s dítětem do čtyř let a zároveň se školákem – záškolákem přijde nejen o část rodičovského příspěvku jako dosud (protože i pro tuto dávku již sankce uplatňována je), ale navíc ještě o celý příspěvek na bydlení.
Příspěvku na bydlení se má podle posledních zpráv nově týkat i další podmínka dosud platná jen pro dávky pomoci v hmotné nouzi, a sice povinnost práceschopných osob, které nepracují, být v evidenci uchazečů o zaměstnání a plnit podmínky úřadu práce. Osoby, které tyto podmínky neplní, úřad práce z evidence nezaměstnaných vyřadí, čímž přijdou o možnost žádat si jak o pomoc v hmotné nouzi, tak o příspěvek na bydlení.
S tím souvisí další chystaná novinka, kterou je prodloužení doby, od kdy lze po vyřazení z evidence požádat znovu úřad práce o zprostředkování zaměstnání. Zatím je maximální doba vyřazení nastavena na půl roku, nově by bylo možné se do evidence úřadu práce vrátit až za rok. Je tedy obzvlášť důležité vědět, za jaké poklesky můžete být z evidence nezaměstnaných vyřazeni a přijít na tu dobu nejen o nárok na všechny dávky hmotné nouze, ale také, pokud to bude schváleno, i o příspěvek na bydlení.
Citelným dopadem vyřazení z úřadu práce je také povinnost platit si každý měsíc zdravotní pojištění. Minimální částka záloh na zdravotní pojištění pro rok 2019 je 1 803 Kč měsíčně, za půl roku tedy necelých 11 tisíc a za rok už více než 21 tisíc. Kdo tyto peníze nezaplatí, bude mít u státu dluh, který bude následně vymáhán jako pohledávka. To vše v situaci, kdy zároveň stát zastaví svou základní pomoc s náklady na obživu a bydlení.
Aktivní chodí na úřad práce a plní jeho pokyny
Zákon o zaměstnanosti vyjmenovává situace, za kterých úřad práce své klienty vyřadí z evidence a odstřihne je tím od základních sociálních dávek. Stane se tak, pokud se nezaměstnaný proviní některým z těchto způsobů:
- nedostavil se k zaměstnavateli, k němuž ho vyslal úřad práce, nebo odmítnul bez vážného důvodu (zejména zdravotního, potvrzeného od lékaře) nastoupit do vhodného zaměstnání (pro lidi nezaměstnané déle než rok i na poloviční úvazek, mzda ani dojíždění nejsou rozhodující);
- odmítnul rekvalifikaci (pro lidi nezaměstnané déle než 5 měsíců) nebo nastoupit na rekvalifikaci, k níž už měl podepsanou dohodu;
- odmítnul podepsat individuální akční plán (IAP) nebo nesplnil povinnost danou v IAP;
- nešel k lékaři, k němuž ho poslal úřad práce, nebo pro „neschopenku“, když byl nemocný, případně pak v době nemoci nebyl doma, když ho přišel úřad práce zkontrolovat, nebo „neschopenku“ včas neodevzdal nebo neukončil;
- nedostavil se na úřad práce ve stanoveném termínu bez vážných důvodů (zejména zdravotních, potvrzených od lékaře);
- byl přistižen při výkonu nelegální práce;
- jinak znemožnil svůj nástup do zaměstnání.
Zákon o pomoci v hmotné nouzi dále stanovuje, že na dávky v hmotné nouzi nedosáhne 3 měsíce ten, kdo:
- odmítl vykonávat krátkodobé zaměstnání (na 3 měsíce) nabídnuté úřadem práce;
- odmítl nastoupit do projektu, kam ho doporučil úřad práce.
A co stát? Je dost aktivní?
V Institutu pro sociální inkluzi máme důvod se obávat, že výše uvedené povinnosti zapsané úřadem práce do IAP a také to, jak úřad práce posoudí, zda klient nepřišel na kontaktní návštěvu na úřad ve správném termínu oprávněně nebo ne, bude pro vyřazování z evidence nezaměstnaných využíváno daleko víc, než nabízení vhodného zaměstnání, rekvalifikace, projektů nebo krátkodobého zaměstnání, kterou by nezaměstnaní vůbec mohli přijmout nebo odmítnout.
Vedou nás k tomu kromě dlouholetých zkušeností také statistiky, které ukazují, že například v roce 2018 bylo z uchazečů o zaměstnání, kteří ukončili svou evidenci, zprostředkováno úřadem práce zaměstnání jen necelým 16 procentům. Drtivé většině nezaměstnaných tedy úřad práce k zaměstnání nepomohl.
Přesto se veřejnost dozvídá jen to, že na dávky a platbu povinného zdravotního pojištění po tak dlouhou dobu nedosáhnou lidé, kteří odmítli nastoupit do zaměstnání nebo se vzdělávat, nesnažili se, nebyli dost aktivní, „mařili součinnost“, takže se něčím vážným provinili, a „zaslouží si“ proto zůstat na okraji společnosti.
Jakou zkušenost máte vy? Pokud jste byli nebo dosud jste bez práce, kolikrát vám úřad práce v poslední době nabídl vhodné zaměstnání nebo vás poslal na krátkodobou „brigádu“, na rekvalifikaci nebo do projektu?
(Psáno pro Romea.cz, 14.11.2019)