Ministryně Maláčová dnes navštívila poslance a poslankyně z Výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny, aby jim sdělila, že se Ministerstvo práce a sociálních věcí rozhodlo zrušit od roku 2021 obě sociální dávky na bydlení, tedy příspěvek i doplatek na bydlení. Bez varování (a bez věcného záměru zákona, který měl být dán obvyklým partnerům k připomínkám) jsou již dokonce hotovy paragrafy zcela nového zákona o dávce nazvané přídavek na bydlení. Zákonodárci byli jistě překvapeni, když se až do minulého týdne ministerstvo vyjadřovalo jen tak, že obě dávky se slučovat do jedné nebudou.
Zbytečné kulaté stoly ke změně zákonů
Po marných diskuzích za kulatým stolem k revizím zákonů o státní sociální podpoře a o pomoci v hmotné nouzi se tedy chystá něco, co dosud zůstávalo za zdmi kabinetu paní ministryně skryto zejména těm, jichž se novinka dotkne. Přídavek na bydlení se totiž nebude týkat osmi až deseti tisíc současných domácností závislých na dávkách na bydlení, které na ni, a tedy na žádnou podporu v bydlení, nedosáhnou. Nejméně šest tisíc domácností z toho nyní bydlí na ubytovnách, kam již nemá jít ze státního ani koruna.
Lidé z ubytoven, zahradních chatek a dalších nebytových prostor se mají podle návrhu přechodného ustanovení zákona nejpozději do roku 2023 sami přestěhovat do kvalitního bytu. Podstatné je to „sami“. Přídavek na bydlení totiž nemá být ničím víc než jen trochu obohaceným příspěvkem na bydlení, tedy čistě finanční pomocí pro rodiny ve standardním bydlení. Žádnou pomoc, jak se do takového bydlení dostat, připravený zákon nenabízí.
Nová dávka jen pro ty, co už bydlí, nebo si byt sami seženou
Přídavek na bydlení bude určen pro lidi, kteří:
- bydlí v bytech na základě nájemní nebo podnájemní smlouvy, družstevního nebo služebního vztahu, případně ve vlastních bytech, nebo
- jsou klienty pobytových sociálních služeb (azylové domy apod.),
- prokáží, že už za své bydlení v posledních třech měsících zaplatili,
- bydlí v kvalitním bytě (lidé z nekvalitních bytů dávku nedostanou nebo o ni přijdou),
- mají v místě výplaty dávky trvalý pobyt (členům domácnosti bez trvalého pobytu bude počítán jen jejich příjem, nikoli nárok na dávku, za „normu“ bude brána maximálně tříčlenná rodina),
- v bytě skutečně bydlí (bude kontrolováno) plus budou fiktivně připočítáni členové domácnosti bydlící jinde, k nimž má žadatel o dávku vyživovací povinnost (např. studující děti, starší rodiče)
- nevlastní ani částečně jiný byt (jakýkoli, kdekoli)
- pracují nebo se vzdělávají, pokud jsou zároveň uchazeči o zaměstnání (jinak o nárok na dávku na bydlení přijdou)
Konec doplatku na bydlení, cenové stropy podle obcí
Doplatek na bydlení bude prakticky bez náhrady zrušen. Kromě zpravidla nekvalitního ubytování, kam je nyní doplatek vyplácen, nebude ani v případě kvalitního bydlení akceptována ubytovací smlouva. Domácnosti, kterým nyní doplatek dorovnával nedostatečně pokryté náklady na bydlení příspěvkem, má být odebrán v důsledku zrušení fikce příjmu alespoň ve výši životního minima a podřazení přídavku na bydlení pod nové „stropy“ pro tuto dávky.
Stropem se nově stanou (dosud neúplné, a tedy nepoužitelné) hodnotové / cenové mapy nájemného od Ministerstva pro místní rozvoj, které však budou doplněny dalšími stropy samotných obcí. Zastupitelstvo obce například rozhodne, že cenou obvyklou se pro účely výplaty přídavku na bydlení stane třeba v Kadani nebo v Bohumíně X,- Kč, obecní úřad obce s rozšířenou působností o tom vydá opatření obecné povahy (ano, stejné opatření, jehož protiústavnost už konstatoval Krajský soud v Praze a které Ústavní soud aktuálně posuzuje) a po uplynutí lhůty pro námitky začne zkrátka platit, že dávka v Kadani nebo Bohumíně se řídí cenou, kterou si přejí místní politici.
Je Maláčová horší než Drábek?
Přestěhovat 8 až 10 tisíc domácností, které nyní „nebydlí správně“, za tři roky do kvalitních bytů je nereálné.Obce a neziskovky by musely ubytovat nejméně 6 tisíc domácností z ubytoven v bytech, které však k dispozici nemají a nemají ani prostředky na potřebné sociální pracovníky (horko těžko bojují o zachování těch, které využívají dosud). Zásadně zatížen zrušením doplatku na bydlení bude přitom relativně malý počet obcí. Polovina ze zhruba 40 tisíc příjemců doplatku na bydlení, žije ve 22 obcích. Čtvrtina příjemců žije dokonce jen ve čtyřech městech (Ostrava, Praha, Brno, Karviná), která to rozhodně nemohou zvládnout.
Je nad slunce jasné (znovu, po podobném pokusu Jaroslavy Němcové z ANO na jaře 2018), že snížení nákladů na bydlení chudých zavedením přísnějších standardů může přijít na řadu až poté, co budou zákonem o (sociálním, dostupném …) bydlení nastaveny za prvé mechanismy pro získávání bytů do systému bydlení kontrolovaného obcemi a státem a za druhé finanční prostředky na nezbytnou sociální práci související se stabilizací rodin při a po přestěhování. Kdo tohle nechápe nebo není ochoten přijmout, je horší než zatím náš nejhorší ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek.
Psáno pro Romea.cz, 21.6.2019