Hnutí ANO uvažuje o zvýšení nezabavitelné částky v exekuci a insolvenci. Nově by se mohla částka odvozovat od minimální mzdy. Životní minimum má i nadále zůstat nízké, aby se nezvyšovaly sociální dávky.

V tradičním nedělním poselství na facebooku premiéra se 11. srpna objevila zmínka o záměru hnutí ANO zvýšit nezabavitelnou částku dlužníkům v exekuci a insolvenci. Na jídlo, oblečení, bydlení, zkrátka na všechno, zůstává nyní splácejícím po srážkách 6 429 korun a dále 1 607 korun na vyživované vybrané členy domácnosti, což je méně, než poskytuje systém sociálního zabezpečení.

Na nepochybně potřebném navýšení nezabavitelné částky pro dlužníky je zarážející záměr ponechat přitom bez povšimnutí nesmyslně nízké životní minimum pro všechny. Nezabavitelná částka je konstruována jako dvě třetiny součtu životního minima a normativních nákladů nájemního bydlení jednotlivce v obci do sta tisíc obyvatel. Zatímco normativní náklady na bydlení se rok co rok navyšují, životní minimum je už od roku 2007 prakticky stejné. Právě zmrazením životního minima je nezabavitelná částka zadlužených čím dál víc odtržena od reálných nákladů na jejich životní potřeby a stává se tak pro splácení dluhů demotivační.

Vláda sice koncem roku 2018 uznala, že životní minimum je již nerealistické, ale jeho zvýšení se brání kvůli panickému strachu z dopadů na sociální dávky. Ministryně práce totiž dosud nepředložila ministryni financí žádné vyčíslení dopadů na sociální dávky. Škoda, protože k úpravě životního minima na využitelný parametr i pro nezabavitelnou částku totiž nemůže být příznivější doba než nyní, kdy příjemců jediné dávky, kterou životní minimum přímo ovlivňuje, příspěvku na živobytí, je jen něco přes 60 tisíc a ne o sto tisíc víc, jako tomu bylo v době recese, takže dopady by byly minimální.

Navrhovatel navýšení nezabavitelné částky, poslanec Patrik Nacher (ANO), vyzývá nyní ke konzultaci odborníky a dává jim na výběr ze dvou způsobů, jak ho docílit, aniž by muselo být zvýšeno také životní minimum. Buď bude nadále částka pro dlužníky nově stanovena jako dvě třetiny z minimální mzdy (8 900 korun), anebo bude dosavadní výpočet zachován, jen se o něco navýší podíl životního minima a normativu na bydlení, ze dvou třetin například na čtyři pětiny oproti osobám bez dluhů. Odborníci vyzvaní k diskuzi se kloní k první variantě, protože minimální mzda se zvyšuje pravidelně, a také politici relevantních stran první návrh předběžně vítají.

Ať tak či onak, oslavné fanfáry pro hnutí ANO za záměr přilepšit milionu předlužených občanů přehluší skutečnost, že životní minimum pro všech deset milionů obyvatel zůstane v naší zemi dále jen statistickým údajem, který nemá nic společného s náklady, za něž se dá uživit. Opatrným odklonem od životního minima směrem k minimální mzdě bude také dál přežívat pro společnost toxický stereotyp, že sociální dávky pro potřebné jsou zlo, protože jsou příliš nákladné a zneužívané.

Alena Zieglerová, Institut pro sociální inkluzi

Vyšlo jako komentář v Lidových novinách 28. 8. 2019

Nezabavitelná částka se má zvýšit, životní minimum ne