Těšíte se na Vánoce? Tak letos má pro vás ministryně práce Jana Maláčová jeden adventní kalendář navíc. Okénko po okénku můžete každý den nahlédnout do její kuchyně a ochutnat, co nového vám – občanům v ekonomicky aktivním věku – ministryně napekla na dobu radostného očekávání stáří. 

Prvními uždibovači cukroví jsou zákonodárci, národohospodáři a další majitelé roztodivných chutí sdružení v Komisi pro spravedlivé důchody. Prý aby to bylo jednou provždy a už nikdo nikdy nezpochybnil, že výsledný recept vydrží po generace („když nevíš, co s tím, založ komisi“ – jen taková reminiscence z doby pět dní před nástupem ministryně do funkce). Z tajemných náznaků, které k svátkům patří, víme také, že kuchařku s názvem Důchodová reforma vyměnila Jana Maláčová hned v počátcích pečení za Adaptaci důchodového systému, od níž se ale koncem minulého týdne nečekaně vrátila k přebalu Důchodová reforma. Obal prodává, člověk si na něm ale nepochutná.

Vůně zpod dveří

My, ostatní mlsouni, jsme odkázáni na své ostatní smysly, především na vnímání vůní toho, co se peče, unikající, jakoby náhodou, sem tam do médií. Když chtěl moderátor Václav Moravec v neděli 29. září vědět, jak si ministryně Maláčová důchodovou reformu představuje, dostalo se mu odpovědi: „Já jsem vám už před vysíláním řekla, že vám nic neprozradím!“ Podobná scénka s poodkrýváním tajemství se v tom pořadu odehrála ještě několikrát, mnohokrát ale i jinde než v České televizi. Jde o signál vysílaný z vládní kuchyně, abychom nevyzvídali, že se dočkáme.

Odborníci, kteří nechali kus života v předchozích důchodových komisích, jejichž výstupy pak skončily pod stolem, mohou jen náhodně reagovat na to, co zrovna „vycítí“. Vůně a signály jsou ovšem dost proměnlivé. Teď se třeba po světnici hodně šíří tušená příchuť zvyšování daní, již mají jako Tři králové přinést Jezulátku banky nebo digitální firmy v podobě daně sektorové, nebo rovnou všechny právnické osoby v podobě zvýšení daní stávajících. „Chystáte se zdanit všechno, co se hýbe? Firmy mají rychlé nohy a utečou jinam,“ varovala před touto ingrediencí například Helena Horská z Raiffeisenbank.

Abychom ale nezůstali jen u přísad do pečiva, přejděme k formičkám, podle nichž by zhruba mohl výsledný produkt vypadat. Z doby, kdy kuchařkou byla Adaptace důchodového systému, zůstávající plány na uplácání úprav důchodů pro ty, kteří v minulosti:

  • o někoho pečovali (typicky o děti, ale nejen o ně),
  • ovdověli,
  • vykonávali náročné profese (jejichž identifikací lze strávit nekonečně mnoho času),
  • přispívali do III. pilíře důchodového systému, takže na oltář vlasti a její inflaci.

Kdo přispěje penězi nebo aspoň nápadem?

Nakreslit a vystřihnout si podobu větších perníčků než těch z loňska umí každý. Jde však i o to mít na nášup dostatek surovin. A právě o tom, kde vzít další mouku, med a koření, tedy jak celé ty Vánoce „utáhnout“, se nyní (teprve) začíná vést debata. Je to citlivé téma. Nevracet do hry II. pilíř (odvody současných pracujících na vlastní důchod odkloněním části odvodů na důchody současné), který byl zrušen vládou levicovou následující po vládě pravicové, znamená, jak se ukazuje z uniklých vjemů, vymyslet pilíř nultý, nezásluhový. OK, matení pojmů se hodí a zabere komentátorům taky dost času, ale není to trochu totéž jako s tím II. pilířem? Řešení odsouzené ke zrušení pravicí, jakmile to půjde? Posvětí to aspoň zástupci ODS, TOP 09 nebo stran neidentifikovatelné orientace a budou jejich požehnání respektovat zástupci týchž stran o pár let později? Samé otázky.

V tomto zoufalství napadlo dokonce ministerstvo práce obrátit se na OECD, aby pro Česko důchodovou reformu rovnou navrhla, když zatím umí jen kritizovat. Bez výběrového řízení jsou na to ochotny se složit ministerstva práce a financí částkou 200 tisíc Eur. Pomůže OECD? Pro představu, bude to vypadat asi podobně jako se studií OECD vypracovanou speciálně pro Česko k sociálnímu podnikání. Studie byla vydána v roce 2016, rok a půl po schválení věcného záměru zákona o sociálním podnikání, hojně prezentována, a přestože zákon byl mezitím v roce 2019 skutečně na základě daných doporučení dopracován do paragrafového znění, již od února nyní leží na ministerstvu průmyslu, kterému se do jeho akceptace – studie nestudie – nechce. Nakonec to totiž stejně vždycky musí být vůle českých politiků, která o budoucnosti občanů, již je zvolili, rozhodne.

Ministryně chce výstupy ze své důchodové komise, včetně návrhů, kde na to všechno vzít, představit v polovině prosince. Na veřejné diskuze bude od té doby do svátků jen pár dní, „správné“ načasování do doby utlumeného zájmu o politiku by tu teda bylo. Nějak podobně ostatně představil loni touto dobou premiér Andrej Babiš svou myšlenku obědů zdarma pro děti, která mu pak vydržela jen do doby, než tuhle vánoční atmosféru přestal potřebovat. Důchodová reforma je ale přeci jen něco jiného, než zajištění návaznosti pomoci z EU zákonem, na niž bude čas i po roce 2027. Husákovým dětem je pomalu padesát. Do důchodu půjdou co nevidět a po celý svůj profesní život neví, do čeho si pak vlastně „kousnou“.  

Alena Zieglerová

(Psáno pro Deník Referendum, 4.10.2019)

Důchodová reforma jako adventní kalendář