Vláda ANO v demisi si ambiciózně vytkla cíl schválit do října záměr zákona o sociálním bydlení. Na tak komplikovanou normu je deset měsíců krátká doba, zejména pokud si připomeneme, že minulé vládě nestačilo k prosazení zákona celé čtyřleté období.

Sobotkova vláda sice zákon schválila, ale na samém konci funkčního období a s rozporem mezi ministerstvem práce (MPSV) vedeným ČSSD a místního rozvoje (MMR) vedeným ANO. Návrh nakonec zablokovala Sněmovna. 

Vzpomeňme, že MPSV počítalo s tím, že sociální byty budou na začátku potřeba asi pro 118 tisíc lidí, kteří si nedokáží kvůli zdravotním, sociálním nebo ekonomickým hendikepům zajistit bydlení. Stav „bytové nouze“ nijak nepodmiňovalo. MMR po celou dobu trvalo na zúžení cílové skupiny na 50 tisíc lidí, aniž by upřesnilo, kdo z potřebných musí z kola ven. Za tímto (nijak neupřesněným) číslem, se skrývá celý princip přístupu MMR k sociálnímu bydlení. Nejpřesněji je popsaný v koncepci rozvoje bydlení, kterou MMR zpracovalo v roce 2012 – sociální byty neměly být pro všechny v bytové nouzi, ale jen pro některé. Pro ostatní se nadále počítalo s přebudovanými ubytovnami. 

Komu má sociální bydlení pomáhat? Stát neví, rozhodnou obce

Pro koho, to začalo být jasné postupně, a nyní o tom není pochyb. Ubytovny – aktuálním slovníkem MMR „sociální domovy“ – budou pro ty, kteří jsou v bytové nouzi „zaviněně“. Sociální byty budou pro ty, kteří jsou v nouzi „nezaviněně“. Ministryně Dostálová říká, že ona nepozná, kdo je za svou bytovou situaci vinen. Ale prý to poznají starostové. A tím je řečeno vše – nekoná se už žádný spor, na cestě k zákonu není žádná viditelná překážka. Jak je to možné? 

MPSV (ČSSD) si totiž minule na sporu se starosty vylámalo zuby. Nejprve trvalo na povinnosti obcí sociální bydlení provozovat. Pod tlakem však ustoupilo. Ne však dostatečně srozumitelně, aby si obce definitivně naklonilo. To se naopak nyní daří MMR (ANO) od začátku. Rovnou říká: sociální bydlení sice musíte dělat, ale jen pro toho, koho sami určíte. Pro ostatní budou zase ubytovny (sociální domovy s přísnými hygienickými normami a krátkodobými ubytovacími smlouvami). A na oboje vám dáme z našich programů dost peněz.

Starostové několika desítek měst a obcí, které se na vlastní pěst odpovědně pustily do sociálního bydlení, nyní prominou. Pro ostatní je to znamení, že jim nepřibude žádná nepopulární povinnost o občany, o které se starat nechtějí, a svou novou kompetenci rozhodovat komu pomoci a komu ne, uvítají. Jakmile ji jednou dostanou, už ji nikdy nepustí a stát definitivně ztratí možnost zajišťovat alespoň základní standard (sociálního) bydlení pro všechny občany, jak je to běžné ve většině západních evropských zemí. 

Asociální zákon projde jako po másle. Líbí se všem, protože nic nezmění

Nekoná se ani žádný spor mezi MPSV a MMR – všechno ANO. S praktickou ukázkou, co znamenají návrhy kolegyně Dostálové, přispěchala při své návštěvě ve Vsetíně ministryně práce Němcová. Pochválila staré Čunkovy kontejnery nastavěné do pater nad sebe a řekla o nich, že jsou čisté a lidé v nich spokojení. Navzdory plísním, výpadovce a továrnám za okny, daleko od centra a infrastruktury města. Zbědované rodiny ze vsetínských unimobuněk (některé jsou v nich i pět, deset let) ostře kontrastují s rodinami z Brna, které během roku poté, co se v rámci moderního projektu města dostaly do běžných sociálních bytů, ve velké většině případů dokazují, že v bytech bydlet umí a že se odsud rychle odráží také k dalším důležitým změnám – v zaměstnání, docházce dětí do školy. 

Lidé ze Vsetína a Brna jsou přitom lidé s podobnou historií – zřejmě by se všichni vešli do škatulky „zaviněné bytové nouze“. Co na tom, že například zavinění dluhu může a často i jde na vrub zbytnělému systému neúnosně předražených exekucí vázaných na predátorské půjčky? A co zaviněné bytové nouzi řeknou děti ze „sociálních domovů“, které tu definitivně přijdou o (již tak titěrnou) šanci vymanit se z pasti chudoby svých rodičů? Asociální návrh MMR (ANO) v konturách, jež tento komentář popisuje, již existuje černý na bílém, a ministerstvo o něm jedná se Svazem měst a obcí. V tomto kontextu je říjen realistický termín k předložení návrhu zákona o sociálním bydlení pro jedny a o definitivní ztrátě šance normálně bydlet pro druhé.

 

Psáno pro Lidové noviny (27.března 2018)
Asociálně na sociální bydlení